neděle 6. září 2009

Brslen & brslen

Brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus) je poněkud vzácnějším příbuzným brslenu evropského (Euonymus europaus). Obecně se má za to, že je teplomilnější, než brslen evropský. U nás tomu odpovídá výskyt brslenu bradavičnatého na jižní Moravě – na Palavě a v Podyjí, zatímco s brslenem evropským se můžete potkat i třeba v okolí Prahy. Oba keře, které patří do čeledi jesencovitých (Celastraceae), jsou si svou morfologií velice podobné. Přesto se brslen bradavičnatý dá velice snadno odlišit, právě podle lenticel – tedy „bradavic“, kterými jsou doslova posety mladé větévky. Odlišné jsou i dekorativní plody, přesto ale i ty pěkně demonstrují, že jsou v obou případech odvozeny ze stejného morfologického „vzoru“. Takto vypadají plody brslenu bradavičnatého

brslen bradavičnatý,Euonymus verrucosus


a takto plody běžnějšího brslenu evropského.


brslen evropský, Euonymus europaus


I plody tak dokumentují velice těsnou příbuznost obou druhů.
V případech, kdy mají dva druhy k sobě takto blízko určitě stojí za to se zabývat otázkou, jak v minulosti došlo k jejich vzájemnému oddělení z jedné populace nějakého společného předka. Rozlišuje se, zda cesta k rozrůznění do dvou druhů vedla přes geografické rozdělení do dvou izolovaných populací (pak se mluví o tzv. alopatrické speciaci), nebo zda ke vzniku dvou separátních druhů došlo v rámci jednoho souvislého areálu společného předka – tehdy jde o speciaci sympatrickou. Jako příklad sympatrické speciace se třeba uvádí vznik dvou populací v rámci nějakého druhu herbivorního hmyzu, kdy každá z nich začne trvale preferovat jinou živnou rostlinu. Dokud se spolu mohou křížit, pořád jde ale o jeden druh. O dvou nových druzích se může podle současných kritérií mluvit až v okamžiku, kdy dojde k takovým změnám, které obě populace z hlediska možnosti vzájemného křížení – tedy plození vitálních potomků – odizolují.
U obou brslenů by asi ani přes větší teplomilnost (a tedy i odpovídající areál rozšíření) brslenu bradavičnatého rozhodování, zda šlo o alopatrickou nebo sympatrickou speciaci nebylo jednoduché. Například na jižním Slovensku ve Slovenském krasu nebo v oblasti Cerové vrchoviny narazíte na oba druhy najednou. Co ale hůř, dokonce to vypadá – alespoň na první pohled – že na lokalitách kde jsou takto společně obsazují i úplně stejná stanoviště.

Žádné komentáře: